-
Nejnovější
-
Obchod a reklama
-
Období
Prodám orchestrion. Houslisté á 15 tisíc, basaři á 10 tisíc, ostatní dohodou.
-
+


25. 12. 2011
Přijde rozehřátej chlápek do cukrárny a má velké oči: „Horu zmrzliny!”
Prodavačka se na něj udiveně podívá: „Ale musím vás upozornit, že jedna sklápěčka vyjde na několik set tisíc...”
-
+


25. 12. 2011
Reklama: „Bojíte se smrti? Navštivte naše lékařské středisko pro seniory a my vám názorně ukážeme, že umírání nebolí.”
-
+


25. 12. 2011
Přijde muž do uzenin a přeje si půl kila točeného salámu. Prodavačka se usměje a ptá se: „Chcete bratislavský, paprikový, výběrový...?”
Muž odvětí: „Ne, já to chci do plavek.”
-
+


25. 12. 2011
Jakoubkovi si dali inzerát, že prodají koberec. Za několik dní hlásí uklízečka paní domu: „Paní Jakoubková, v pokoji čeká pán, který reflektuje na váš koberec.”
„Jéžišmarjá, hned toho hnusáka vyhoďte, trochu to tam po něm utřete a koberec nechte venku vyschnout!”
-
+


25. 12. 2011
Jede baba na kole a vidí ležet na cestě brýle. Jede dál a uvidí bílou hůl. O kus dál vidí ležet na cestě starce. Na zádech má ceduli s nápisem: „MAZDA - AUTO, KTERÉ NESLYŠÍTE!”
-
+


25. 12. 2011
„Mám za sebou dvacet škol,” vypráví obchodní zástupce.
„A co děláte?” zajímá se jeden závistivec.
„Prodávám zahraniční pobyty pro studenty.”
-
+


25. 12. 2011
V obchodě: „Je mi líto, pane Hudler, ale vaše reklamace nebyla uznána. Na té čokoládové oplatce se píše, že může obsahovat stopy ořechů.”
„To vím také, ale vždyť je samá skořápka!”
-
+


25. 12. 2011
Na inzertní oddělení regionální televize zavolal jistý občan: „Chtěl bych dát do vaší televize oznámení, že zítra v osm hodin se bude konat dražba.”
„Dobře,” praví operátorka, „a na jak dlouho to budete chtít - na týden, nebo na měsíc?”
-
+


25. 12. 2011
Bylo to v obchodním domě. Měl jsem nakoupeno hodně věcí a ta dáma za mnou ve frontě si přistrčila svůj nákup blízko k mému zboží. Vzal jsem jeden z těch rozdělovníků, co jsou u pokladny, a dal jsem je za své věci, aby nedošlo k omylu.
Potom, co dívka u pokladny naskenovala všechno moje zboží, uchopila rozdělovník a hledala na něm čárový kód. A protože ho nemohla najít, zeptala se mě: „Prosím vás, nevíte, kolik tohle stojí?”
Já jsem odpověděl: „Já jsem si to rozmyslel, nekoupím to.”
„V pořádku,” řekla.
Zaplatil jsem a odešel. Myslím, že vůbec neměla ponětí o tom, co se stalo.
-
+


25. 12. 2011